ok, sraz v pondělí v Karlíně!

Má milá,
je na čase udělat za tím naším odloučením tečku, nemyslíš? Mně už to asi stačilo…:) Tak v pondělí v noci u Tebe v Karlíně? Kdybyste se někde při letu nad Atlantikem opozdili a já, až zarachotí Tvé klíče v karlínském zámku, už spal v Tvé posteli, pěkně se ke mně přitul, třeba pak budu mít ráno pocit, až se probudím, že se mi celé to odloučení jen zdálo, a že jsi vlastně nikam neodjela.... .

Už se na Tebe těším opičko:)

Tvůj V.
(více)

19.01.2008 23:00:25 | stálý odkaz

Milostná píseň

Myslím na Tvé rty…nechceš mi slíbnout z mých rtů červeň z hroznů? Chtěl bych teď lákat k milostným hrám...bez kterých muž nemůže být mužem, žena ženou a milenec milencem. Myslím na Tvá prsa, tak plná a krásná, kdy jsem se jich jen naposled dotknul? Chtěl bych je osvobodit od těch všech věznic - blůzek a podprsenek, přitisknout se k Tobě a o to mocněji je zajmout svým mladým tělem, tím největím ctitelem jejich smyslnosti a už jim nedát šanci k úniku! Toužím se Tě zmocnit tak, jak se jen muž má zmocnit ženy…s úctou, vášní, něžností i silou. Chtěl bych Tě líbat na rtech, na šíji, na tvá ňadra a nechat proplést naše těla. Chtěl bych cítit horkost těch okamžiků bezprostředně předcházejících splynutí. Tu chvíli kdy již oba voláme po tom býti jedno, kdy já jen naslouchám vábení tvého lůna a mé jediné přání je schovat se v jeho teple! Chtěl bych dostat nejkrásnější polibek na místo, o kterém milostné písně raději mlčí a cítit tvé rty jak mě rozpalují až k samotné hranici slasti! Chtěl bych, aby Tvé polibky nikdy nepřestaly a přesto se jim v určité chvíli vyvlíknout a políbit zas já Tebe. Chtěl bych nechat pod svýma rukama rozkvést tvé tělo do celé jeho krásy a pýchy mládí.
Toužím po tvém lůnu, toužím do něj pronikat a ztratit se v Tobě. Být jedno a už se nikdy nerozdělit! Ztratit se v kouzlu toho místa, kde je skryto tajemství zrození života i lásky. Zažít rytmus dvou roztoužených těl, dvou milenců, kteří se ztratitili jeden v druhém a už se chtějí nikdy nevynořit. Toužím zažít s Tebou tu obrovskou horkost, oslavu lásky, kdy jako kdyby jediným místem zakotvujícím nás na tomto světě, jedinou naší jistotou, bylo naše spojení …a padnout vedle Tebe, jak v extázi, slyšet tlukot Tvého srdce spolu s mým dechem, který se nedá, nedá zastavit. Mít jeden druhého vedle sebe, cítit radost v duši, v srdci…Chtěl bych Tě uctít tak, jak jen máš býti uctívána...chtěl bych Tě milovat tak, jak jen máš býti milována…chtěl bych být Tebou milován, jak jen mám býti milován.
V.
(více)

15.01.2008 00:12:00 | stálý odkaz

Kočka mhouřila očka!

Má milá Haničko,
..tak Ty asi právě spinkáš..mělo by tam u Tebe být kolem půl sedmé…posílám Ti hodně pěkných mileneckých polibků a pohlazení, třeba k Tobě stihnou doletět ještě před tím, než Ti zazvoní budík a stanou se součástí tvého ranního snění. To co člověk prožívá během ranního snění má hrozně moc blízko k skutečnému prožívání…holt budeš dneska asi hned po ránu ode mě dneska pěkně opusinkovaná a pohlazená…dobrý začátek dne, ne? (v Karlíně to běžně přichází až po snídani:) A zítra už je pondělí a to už je vlastně jen týden a pak už budem spolu. Zní to neuvěřitelně! (to skoro jsem vynechal úmyslně:). Kočka mhouřila očka!
Nevím, jak pro Tebe, ale pro mě bylo toto odloučení dost nové, byla to úplně nová situace…teprve nyní jsem si vlastně pořádně uvědomil, že protože jsem Ti dal své srdce, jsem vlastně v určitém smyslu „Tvůj“. Taky jsem si plný překvapení uvědomil, že velká láska není zas tak úplně zadarmo, že je třeba o ni pečovat, chránit její čistotu a křehkost, a to o to víc, když je ten druhý pryč a naučit se s ním být i přes tu dálku. Ale pro co jiného by člověk měl být dostatek sil než pro VELKOU LÁSKU? Takové koťatčí myšlenky:) Ještě, že se koťatci neupalují (Ty se jen strašně rádi tulí:) V metru teď visí plakát na ten film podle Márquezovy knížky „Láska za časů cholery“ s titulkem JAK DLOUHO BY JSTE VYDRŽELI ČEKAT NA LÁSKŮ? Je to asi hrozné, ale vždy když ten titulek vidím, říkám si „mně teda ty tři týdny budou docela stačit:)“ Budem na to asi muset jít, abychom se něco přiučili:) Akorát, až na ten film spolu půjdem, budeme už pěkně spolu, během filmu se k sobě budem krásně tisknout(aspoň já teda určitě:), ani se od sebe nehnem a budeme jen fandit z dálky hlavním hrdinům na plátně, aby to vše dobře dopadlo a oni se pak také mohli k sobě tak pěkně tisknout, jako my v tom kině. Život má být pěknej!

Má milá, měj se krásně! Ať svítí Tvá hvězda na nebi:)

V.
(více)

13.01.2008 21:42:00 | stálý odkaz

Kňučení

Má milá,
díky za zavolání. Chtěl jsem Ti před tím, než nás odstřihnou, pošeptat ještě pár pěkných slůvek na rozloučenou...tak Ti je teď šeptám...moc se na Tebe těším a moc Tě miluju Ty mé krásné milé koťatčí mládě:)

V- (více)

12.01.2008 15:09:26 | stálý odkaz

Pozdravy z Karlína

Ahoj Haničko,
jak jsem již psal, jsem už skoro fit a tak jsem konečně vyrazil splnit svůj slib a zajel do Karlína zalít tvoje kytky. Je to neuvěřitelné, ale stav kytek je překvapivě dobrý, jen palma má listy trošku dolů, ale to se teď zlepší (dám jí třeba do hlíny trošku vitamínu C:).Teď sedím na tvé posteli a píšu Ti. Venku je klidná sobota, karlínské gengy po včerejším pátečním rojení zůstávají zalezlé ve svých kutlocích. U Tebe to krásně voní, každé místo má svoji vůni, tady v Karlíně to voní svěže milostně…asi tak mi voní i naše láska.

Paní Kroupová ze třetího patra Ti přilípla na dveře následující vzkaz:

Slečno Lyčková,
Protéká mi do kopelny voda od Vás, mám promočeného kus stropu, prosím stavte se v 3 patře.
Děkuji Kroupová.

Moc mě to pobavilo. Kdybys potřebovala advokáta, je Ti tvůj doktor plně k dispozici. Neboj, nic tu neprotéká, stará paní Ti chtěla jen jako mladé slečně trošku vyčinit.

Doufám, že Ty mi jen kveteš. Těším se na noc 21.1. kdy se tu spolu sejdem. Moc Tě miluju. Jdu do money na oběd a dočtu tam tu mou skvělou knížku.

V.
(více)

12.01.2008 12:07:56 | stálý odkaz

Začínají se dít zvláštní věci…

Má nejmileší,
začínají se dít zvláštní věci…když zavřu oči, zmocňují se mé mysli milostné obrazy..myslím na Tvá krásná prsa, na Tvé křivky, na Tvoji hladkou horkou kůži, srdce mi začíná tlouct milostnou touhou a zdají se mi sny plné milostných her a začínám mít obrovskou chuť Tě pomilovat!.. jasný důkaz, že se konečně začínám uzdravovat, začínám být zas junák s horkou krví! Nejraději bych Tě až do rozbřesku ochutnával, lásko, dával polibky na místa, kam jen milenci nejvíc touží polibky dávat a nechal se omámit Tvou ženskou vůní. Jak moc chtějí mé dlaně jezdit po Tvé krásné hebké kůži, jak moc jsou mé rty chtivé líbat tvé rty, tvá ňadra, tvé bradavky...jak moc toužím potom s Tebou splynout, prožívat mocnost rytmu milovaní, držet Tě za boky, celou Tě cítit, být celý v Tobe, cítit Tvé teplo a pak padnout a v propletení těl a duší Ti šeptat celý omámen, jak moc Tě miluju... .

Koťatec se začíná uzdravovat, přijeď brzy:)

Tvůj V.
(více)

12.01.2008 02:06:00 | stálý odkaz

O velkých příbězích

Má milá Haničko,
tělo mě nějak zradilo, tak poslední dobou žiji netradičně usedlý život mezi prací a Spálenkou (docela často mě také rozmazluje máma horkou polévkou a čajem s medem, což je moc fajn). Box jsem dnes vynechal, protože by mě tam v mém stavu asi zabili…a to bych vzhledem k tomu, co s Tebou, ale i jinak, chci ještě v životě zažít nechtěl! Ale nelituj mě, můj vnitřní život oproti skomírajícímu tělu v tom životním klidu a jednoduchosti nabývá obrovských rozměrů a já se vydávám na cesty člověku žijícímu ve spěchu nevídané. Znovuobjevil jsem kouzlo Spálenky, mého pokoje, postele, kamen, horké vany…získal čas na čtení v křesle a hlavně objevil božskou knížku. Jmenuje se Homo Faber od Maxe Frische..takové úžasně rozehrané antické drama dnešní doby. Moc se mi to líbí! Vždy se musím před spaním přemlouvat…tak tohle je poslední stránka..ne tahle je už fakt poslední. Už jsem ale opatrnej a chodím spát brzy. To na gymnáziu a fakultě jsem byl schopen přečíst knížku za noc, spát dvě hodiny a pak dospávat ignorantsky ve škole. Však jsem moc dobře věděl, co bylo důležité:)

Ta knížka mi nepřímo připomíná to, co mě začalo napadat pár týdnů před tím, než jsem Tě potkal. V době, když jsme se na sebe poprvé tak zvědavě dívali skrz skuliny v tom hluku lidí, už jsem to cítil, ale byl jsem příliš chtivý a měl ještě příliš tvrdé srdce na to abych to i žil. Jde o to, že v životě jsou VELKÉ PŘÍBĚHY a spousta malicherných příběhů. Ty velké nám dávají přesah, dávají našemu životu smysl, jsou to ty příběhy, které se zobrazují v románech a básních, jsou to ty příběhy, které zůstávají v našem srdci, kvůli kterým stojí za to žít, byť to není vždy lehké. Pak je spousta malicherných příběhů, které končí s otočením větru, se změnou chutě, s první vráskou, ráno s rozbřeskem… .Lidské životy jich počítají na tisíce, jsou intezivní v momentu, ale hodnotný život se z nich složit nedá, protože zůstávají příliš na povrchu. Spousta lidí asi ani jinak žít neumí. Jde o to, že i láska může být buď velký příběh nebo jeden z mnoha příběhů malicherných a nezáleží to jen na tom, zda někdo má štěstí či smůlu, zda někdo potkal toho pravého nebo ne, často to jen záleží na tom, zda někdo chce žít buď velké příběhy nebo se spokojí jen s těmi malichernými. Mně velké příběhy vždycky fascinovaly. Líbilo se mi, že se lidé neotočili zpět, že nešli raději mechovou cestou, že věřili ve svou cestu! Já cítím, že naše láska patří mezi mé velké příběhy, že se neotočí s větrem, že je to svým způsobem námět na román, že je dostatečně krásná na to, aby o ní byla napsána báseň! Asi to víš už dávno, říkám Ti to vlastně každý den v polibku před spaním, i když zrovna mám třeba tu smůlu, že zrovna necítím tvé teplo vedle sebe.

Měj se krásně Ty můj velký příběhu a nic si z toho nedělej:) jsou i horší věci:)

Tvůj V.
(více)

09.01.2008 23:26:00 | stálý odkaz

O obyčejných věcech II.

Má nejmilejší,
nejsem ještě zcela fit, budu ještě naposled psát o obyčejných věcech, abych šetřil energii a byl před spaním alespoň trochu s Tebou. Dnes jsem se choval jako vzorný syn, jakého mě asi vždycky chtěli mít, a přijal pozvání od mamá na sytou gulášovou polévku. Byla skvělá! Skoro jako ta Tvoje rajčatová! Je o mně tu holt dobře postaráno…nemusíš mít o koťatce strachy:) Snažím se žít na minimální spotřebu a myslet na hezké věci, abych neonemocněl. Proto myslím hodně na Tebe, jak Tě mám rád, jak je mi s Tebou hezky, na to, co jsme spolu už zažili, na hory, co jsme spolu přešli a na ty co spolu ještě přejdeme (třeba i symbolicky:). Na tu dálku nemyslím, nějak věřím, že se mi vrátíš:) Ještě hodněkrát se asi v životě budeme vyprovázet na cesty a z cest se k sobě zase vracet. Má to v sobě takové zvláštní kouzlo… .

Jak se znám, ve středu už bych měl být úplně fit (a mohl jít na box:) Na ten box chodím, protože je to jeden z mála sportů, co utužuje ducha, přestože to zní docela zvláštně. K těm pěkným obyčejným věcem, o kterých jsem se Ti dnes rozhodl psát patří určitě ten kalendář od playboye s nahotinkami od Davida, co jsem si pověsil v kuchyni pod Pavaratiho s bubnem…zakroužkoval jsem v něm červeným fixem do srdíčka datum 21! Hádej proč:) Vždycky mě to ráno rozesměje…na kalendáři plném nahých žen mám v srdci namalovaném červeným fixem datum Tvého příjezdu …snad abych nezapomněl:) Do mého mládeneckého bytu se to ale ohromně hodí!

Z mé postele, do které jsem Tě hned po našem prvním setkání prý údajně lákal, jsem si dnes večer udělal malou advokátní kancelář, pil čaj s citrónem a tvým medem (vidíš jak se řídím tvými instrukcemi posílanými z japonska…jednou takhle můžeš na turné řídit celou naši rodinu..vždy dostaneme s dětmi instrukce z japonska e-mailem, co si máme ohřát a vše pošlape jako po drátku:) a opravoval smlouvu pro zítřejší jednání s ČSA (při té příležitosti se pokusím s nimi vyjednat půjčení letadla, kdybych to už nemohl vydržet). V té posteli mě i to právo nějak víc baví a mám pocit, že i jde. Holt postel je pro mě asi hodně inspirativní prostředí…až budu mít jednou svou advokátní kancelář, budu pracovat asi jen v posteli!

Krásně vykoupanej a voňavej jako koťatec ulehám pod pražský nebe...posílám spoustu mileneckých polibků tam na na druhou stranu této Modré planety, jdu sbírat sílu, jdu do peřin, přijdeš?:)

Měj se moc krásně. Ať se Ti daří!

Tvůj V.



(více)

07.01.2008 23:48:00 | stálý odkaz

O obyčejných věcech I.

Má nejmilejší,
od včerejška od večera se cítím nějaký zesláblý a není mi úplně dobře, jako kdyby na mě něco lezlo. Noviny píší, že jsme na pokraji chřipkové epidemie, tak na sebe musím dávat pozor. Život tvoří i obyčejné věci, má neděle taková bude. Zatopil jsem si, abych byl pěkně v teple. Budu se snažit dnes nabrat síly na příští pracovní týden. Oblíkl si teplé ponožky, protože chlad jde od spodu, jak Ty říkáš:) Ráno jsem vstával schválně pozdě, ve spánku se prý nabere nejvíc síly. Okenní parapety jsou ve Spálence pokryté sněhem a celý náš dvůr je sněhem zapadaný a jsou v něm vidět stopy lidí, co dnes někam míří. Plán pro tuhle neděli je psát článek o karikatuře do jednoho právnického časopisu, vyžehlit si košile (mám nové žehlící prkno, koupil jsem schválně takové dobré family prkno, abychom jej pak nemuseli kupovat znova:), nastudovat si jednu smlouvu na úterní jednání s ČSA, v 18,00 jít hrát skvoš (necítím se, vím, že bych neměl, ale už je to domluvené dlouho..bude tam petr, radim a robert), taky doufám, že najdu trošku času na čtení. Snad u Terezy najdu nějakou pěknou knížku v Angličtině s příběhem, energií a zároveň s obecnými filosofickými otázkami dotýkajícími se základních lidských věcí. Takové mám rád. Třeba tam něco takového má, kdyžtak si vezmu čepici:) a vyběhnu si nějakou koupit. Bez čepice ani krok! (hned po teplých ponožkách pravidlo č. 2).

Jinak jsem měl ohromnou radost z dopísku č. 7…“Troška koťatčí nálady?“ ten je jednoznačně můj favorit. Vyskládal jsem si teď všech 7 fotek na stolek u lampy, vždy pod ně obálku s číslem, abych nezaměnil jejich pořadí a kochám se jimi. Asi budu muset vzít své plánované naplácání na tvůj krásněj nahej koťatčí zadeček zpět (což mě velice mrzí, protože se mi moc líbí), protože na 4-5 fotkách ze 7 se moc krásně usmíváš a na těch dvou jde z Tebe zase taková energie, že bych tě nejraději rovnou pomiloval! Tvůj nápad s dopísky funguje. Je to moc fajn. Díky za něj.

Včera o půlnoci jsem doprovodil Terezku na nádraží. Vrací se do Berlína. Stihli jsme si za tu dobu, co tu byla popovídat, něco zažili…bylo to moc fajn.

Má milá, měj se moc krásně, pěkně tanči, ať se Japonci při aplausu trošku nadřou! Moc Tě miluju!

Tvůj a ničí jinej V.
(více)

06.01.2008 12:05:24 | stálý odkaz

Kdybych tak jen uměl žít své sny!

Má milá,
posílám Ti další milostnou zdravici na druhý konec světa. Třeba proletí ve vteřině skrz tmu noci, co leží nad Evropou, přes hory, vody oceánu až tam k Tobě do bílého rána a polochtá Tě na bříšku. Ty budeš chvilku volat o pomoc a pak pomaličku vstaneš…rozespalé ahoooj…jako v Karlíně, řekla by Ti pak moje zdravice:) Kdybych tak jen takové milostné zdravice uměl posílat, to by se mi líbilo!

Věř mi má drahá, že kdyby se okamžiky, kdy na Tebe myslím, rovnaly počtu nově narozených hvězd, byla by tyto tři týdny v Evropě noc světlejší než den! Cítím, jak moc bych chtěl teď s Tebou mluvit o něčem krásném a hrát si při tom s Tvými vlasy, jak moc bych chtěl vidět radost malující úsměv na Tvých tvářích a po tak dlouhé době ochutnat tvé rty a pocítit rozkoš Tvého dotyku. Kdybych tak jen uměl žít své sny a tak jak Kolumbus mohl objevit Ameriku...odvaha mi nechybí, mám sílu, mám chuť, drzost prožívat život plnými doušky...kdybych tak jen uměl žít své sny a přenést se přes tu obrovskou dálku a být teď u Tebe! Jsi jako ten nejsladší hrozen, který když utrhnu, mám pocit, jako kdybych právě utrhl ten největší a nejsladší hrozen všech krás světa. Jsem obklopen mrazem a tmou zimní noci, však přestože slunce už tak dávno zmizelo za mraky, já nacházím jej při pomyšlení na Tebe v sobě. Cítím, jak mě hřeje, tak krásně a silně, jak jen pravého milence má hřát láska!

Měj se moc krásně Haničko!

Tvůj V.

(více)

05.01.2008 03:59:00 | stálý odkaz

Koťatčí mládě překvapuje

Teda koťatčí mládě ty překvapuješ! Ta fotka s tou žlutou židlí…hmmm.. koťatec se tam převlíkl za pěknou rošťu….a jaký má se sexy vážný (až pohrdavý) výraz! Ještě pěkně propnout nožku do špičky, proplést ruce v náruči a načechrat černou kštici….koťatče promiň, ale za tuhle fotku Ti až přijedeš naplácám na tvůj pěknej malej nahej koťatčí zadeček…takové divadlo, taková komedie:) Ten Tvůj koťatčí výraz! No počkej! Máš štěstí, žes tam na ten druhej konec světa jela na takovou dobu, třeba na to, než se vrátíš do Karlína, ještě zapomenu!

PS: Na tvym místě bych se koťatče začal modlit, abych Ti tady v Praze taky něco nenafotil:) no uvidíme, co přinesou červené dopísky dále!
PSS: ale sluší Ti to, jsi nádherná žena...můj úděl, mé štěstí má zkáza:)
(více)

04.01.2008 00:09:00 | stálý odkaz

Před chvílí jsme spolu domluvili...

Lásko,
před chvílí jsme spolu domluvili.Chtěl jsem Ti toho tolik říci, ale jeto těžké, vždyť je to strašná dálka. Především jsem ale chtěl slyšet zvuk tvého hlasu, cítit i na tu dálku tvůj úsměv, tvou energii a zhmotnit si tak své představy, své sny, obrázky z fotek do živé, tolik mi milované bytosti. Proto to jsem se rozhodl Ti psát, je to asi šílené, ale chtěl bych Ti touto cestou říci to, co Ti asi do telefonu nikdy vyjádřit nedokážu a naše setkání v Karlíně je tak moc daleko!

Je krátce popůlnoci, mám tělo zmožené z boxu, sedím ve Spálence u stolu, mám zapálenou svíčku, příjemné teplo, piju čaj a poslouchám milé písničky…zrovna teď třeba tu klidnou od U2 co mám tak rád ..“If God will send his angels!“ (já totiž věřím na Anděli, třeba budu jednou tvým Andělem:). Nejsi tu, ale i tak mi Tě tady stále něco připomíná…červené dopísky na nočním stolku (dvě obálky jsou již otevřené, dnes mě čeká třetí, moc se těším), tvůj obraz na stěně (i když tak vážnou Tě neznám, ale pokud spolu máme být celý život, určitě Tě poznám i takovou, kdy to asi bude?), když jdu spát cítím, že jsme se spolu v této posteli už tolikrát milovali a tak krásně, vždyť milování s Tebou je téma samo o sobě, a vlastně jsem Tě v této posteli tenkrát požádal o ruku…tak tomu už bude vždycky, i když už budeme bydlet někde jinde, vždy tady bude to místo, kde jsem se ucházel o Tvé srdce! To nejsilnější, nejkrásnější však nosím v sobě, užívám se čistoty naší mladé hýčkané lásky. Mám Tě plné srdce Haničko! Na světě jsou věci cenné, naše láska patří mezi ně! Cítím to!

Jdu spát, venku třeští zima, na nočním stolku na mě čeká třetí psaní (skoro mi buší srdce:). Pamatuj, nikdo není daleko, stačí jen pomyslet:)

Měj se moc krásně

Tvůj V.
(více)

03.01.2008 00:08:00 | stálý odkaz

Štastný Nový rok

Má milá,
šťastný Nový rok! Přál bych si aby patřil nám! Cítím chuť a sílu, myslím, že nás čeká spolu hodně krásného. Chybíš mi a zároveň se udivuji nad tím, jak jen to může být tak silné. Asi se nám za tu kr8tkou dobu dobu, co spolu jsme, vskutku podařilo vytvořit mezi námi něco velkého a cenného. Jak jen si mohou být dva lidé tak blízko, když jsou tak daleko? Musím se usmát, když si představím, že teď je tam u Tebe brzo ráno, Ty spinkáš v peřinách a oddychuješ (jako ten nejmilejší koťatec:). Co bych jen za to dal si k Tobě na chvilku vlíst, přitulit se a ohřát se. Bůh ví ale, jak by to nakonec dopadlo (znáš mě:) Líbí se mi Tě milovat, byť nezastírám, že mi je teď vlastně smutno, že tu nejsi, že nejsi u mě. Připadám si jako shakespearovský milenec. Smutek z lásky, to je téma těch nejkrásnějších lidských příběhů! Na horách jsem zažil neuvěřitelné věci. Když mi bylo nejhůř, myslel jsem na Tebe, jako na cosi velmi krásného v mém životě. Jako na bílé světlo ve tmě. Pomáhalo mi to. Ještě Ti to pak budu někdy vyprávět.

Ty Tvé červené dopísky. To se Ti teda povedlo! Musím se k nim stále vracet! Naposled se na ně vždy podívám těsně před spaním, položím je pak na noční stolek, zachumlám se do peřin a budu na Tebe myslet. Nechám se tak Tebou provázet sny. Už se moc těším. Peřiny volají, jsem strašně unavenej, už se těším do Tvé náruče, na Tvé teplo, až mě pohladíš. Jdu spát, jdu k Tobě!
(více)

01.01.2008 21:55:00 | stálý odkaz

První Pozdrav

Má milá,
i když tu nejsi, často na Tebe myslím. Říkal jsem si, že ti budu tedy psát... původně to měly být dopisy. Komu by se chtělo číst stohy papíru:)? Rozhodl jsem se tedy psát blog. Třeba to nepůjde, třeba ano. Občas se sem třeba podívej, jestli tady pro Tebe něco není.

Měj se moc krásně a nasávej vůni cest!

Tvůj V. (více)

01.01.2008 17:00:00 | stálý odkaz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se